To všechno se změnilo, když mi jedna dobrá duše nabídla, že mi věnuje svůj starý iPhone 3G, který už nepoužívá a na nic jí není. Před očima se mi zhmotnil sen Morrise Mosse (získat iPhone a nezaplatit nic Applu) a nabídku jsem s vřelými díky přijal. Od té doby jsem na svém novém mazlíčkovi závislý, neumím si představit, že bych nebyl online i na mobilu a objevuju kouzlo aplikací.
A tím se vlastně dostávám k tomu, o čem chci psát. Čtvrtý měsíc se aktivně hýbu a vždycky mi bylo líto, že si nemůžu na facebook prdnout takového toho "hada", který dá všem mým friends najevo, že jsem byl sportovat, běžel jsem tudy a tudy a zdolal tolik a tolik kilometrů.
Teď, právě teď v tuhle chvíli, se ale strašlivě proklínám, že jsem si to posrané Endomondo stáhl a všichni se můžou dostat k informacím o mojí výkonnosti. To co jsem totiž před nějakou hodinkou zjistil, mě pořádně uzemnilo... Vrátil jsem se z nočního běhu a naměřené hodnoty krokoměrem a appkou absolutně nesouhlasily. Posuďte sami:
Krokoměr, čas 1h:08m:52s, délka 12.06km
Endomondo, čas 1h:09m:47s, délka 10.01km
WTF? Nechápal jsem a rozhodl se, že si svůj výkon ověřím ještě na internetu a poctivě jsem celou svou trasu vyťukal do map.cz. Ty mi vyhodily číslo 10.73km. Aha. Tam by ta vzdálenost měla být relativně nejobjektivnější, avšak pořád je to solidní rozdíl oproti tomu, co mi ukázal telefon a hodinky.
Nevím, kde je pravda. Jisté je ale to, že můj krokoměr za 500kč z Lidlu je pravděpodobně shitka a ani omylem nemám desítku kolem padesáti minut! Jistě, běh, který jsem si vzal jako vzorek byl obecně dost špatnej. Běžel jsem pozdě v noci, už z odpoledne jsem měl v nohách kolo a za stejných 1h:09m jsem měl před třemi dny na krokoměru o dva kiláky víc, ale i tak je moje reálná výkonnost v úplně jinejch číslech, než jsem si myslel.
A to je věc, která mě v tenhle okamžik neskutečně demotivuje. Měl jsem za to, že už zvládnu 18km, ale kolik to bylo doopravdy? 16? 15 a půl? Ty vole. Čtyři měsíce jsem žil v omylu a jak debil si do tabulky zapisoval výkony, který nejspíš neodpovídaj skutečnosti. Mám chuť se na celej slavnej půlmaraton vysrat a začít drtit kolo, bo na něm stejně spálím víc.
Strašně dlouho jsem se k záříjovému závodu upínal, roztroubil všude možně, že ho zaběhnu pod dvě hodiny a v duchu snil o tom, že bych mohl atakovat Libora. Ani hovno. Pokud se stane zázrak a dostanu se do cíle, bude to dobrou půl hodinu po něm a přede mnou skončí i spousta ženskejch.
Přes to, že mou prioritou je zhubnout a cíl v podobě zaběhnutí půlmaratonu se vykrystalizoval až později, cítím, že vykašlat se na něj by byla škoda. V životě už jsem vzdal spoustu věcí, další si na seznam nepřipíšu.
Takže zaběhne Čenda půlmaraton? I have no fucking idea. Postaví se 13. září na start a zkusí ze sebe dostat maximum? Jo!
Žádné komentáře:
Okomentovat