Hubnoucích pokusů už jsem měl za sebou dost. Vždycky to ale skončilo stejně. Chvilku jsem valil jak drak, ale za měsíc mě to přestalo bavit a opět jsem začal kynout.
S Jako Vepřem je to jiný a jsem fakt kurevsky rád, že jsem do toho takhle veřejně šel. Sice mám jen 40 fanoušků, ale i tak je to svým způsobem zavazující a krom motivace dokázat něco sobě, je tu i motivace neztrapnit se před těmi, kteří moje počínání sledují.
Vyhráno ještě zdaleka nemám, ale to, co už jsem zvládnul, je jasným důkazem toho, že jsem na správný cestě. A ač se to může zdát trapný, tak bez toho, že mi sem tam fouknete lajk, bych to asi nedal. Člověk prostě potřebuje nějak povzbudit, nakopnout a vždycky je lepší, když v tom není sám.
Postava sice není všechno, ale některý věci jdou ruku v ruce s psychikou a já tohle prostě potřeboval. Už teď se cítím líp a snad poprvý v životě věřím tomu, že tentokrát to dám!
Držte mi dál palce.
Žádné komentáře:
Okomentovat